Tajemství psané klínovým písmem

V prosinci si můžeme připomenout 65. výročí úmrtí českého orientalisty Bedřicha Hrozného. Pokud Vás fascinovali příběhy lidí, kteří dokázali rozluštit starobylé texty a písma, tento je jedním z nich. Bedřich Hrozný rozluštil jazyk starověkých Chetitů, kteří používali klínopisné písmo a položil základy Chetitologie.
 část zříceniny

Chetitologe

Chetitologie se zabývá jazykem, dějinami a kulturou starověkých Chetitů. Chetité byli indoevropský národ s velmi vyspělou kulturou srovnatelnou s kulturou starověké Babylonie nebo Egypta. Jejich říše zahrnovala dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny. Byli to právě Chetité, kteří začali místo bronzových nástrojů a zbraní používat nástroje a zbraně železné.
Jejich řeč Chetitština patřila do skupiny indoevropských jazyků a jedná se nejstarší zaznamenaný indoevropský jazyk vůbec. Pro upřesnění jedná se o jazyk, který je příbuzný latině, řečtině a vzdáleně také češtině. Patří do jedné skupiny jazyků, které kdysi dávno tvořili jednotnou gramatiku.
 zřícenina na Kypru

Bedřich Hrozný

Bedřich Hrozný narodil se v rodině evangelického faráře. Už v průběhu gymnaziálních studií začal kromě řečtiny studovat také hebrejštinu a arabštinu. Na přání otce šel studovat teologii, ale už po prvním roce to vzdal a začal studovat na filozofické fakultě orientální jazyky. Naučil se například akkadsky, aramejsky, sumersky, etiopsky. V průběhu svého života podnikl celou řadu výprav. Spolupracoval také s předními světovými vědci. Byl ovšem také člověkem pevného charakteru. V tragických dobách 1939-1940, kdy došlo k zavření vysokých škol, byl zrovna rektorem Karlovy Univerzity. Odvážně se tehdy postavil německým vojákům, kteří zasahovali proti studentům.
starověká architektura
Je škoda, že tento mimořádný člověk je pro laickou veřejnost osobností téměř neznámou. Jeho význam je totiž mimořádný.

4.5
02